6. Co mi skrývá?

Už né, volám a marně se snažim mít klid.
To snad ne, proč máme jen souzeno tím projít?
Sám sebeklam v rukou tvých zkouší vzít mi vše, co mám.
Strach sebevrah netuší, v obětích, že dál zázrak bývá.

Vím, že až jednou příjde ten den, kdy duši svou neunesem,
kdy pohled zpátky, už jenom zbývá, pak najdu vše co mi skrývá.

Setmí se a svědomí mě bolí, chci klid.
Tvůj klín v mý hlavě a prokletí se bojím.
Sám mě vede z cesty klam a zkouší vzít mi vše co mám.
Strach, až zbyde z kostí prach, netuší, že dál v obětích se skrývá.

Co mi skrývá, co mi zbývá?